Jebnutý rok 2022

Včera jsem kráčel vraceje se z procházky přes rynek kolem vinotéky a spořky dolů. Zastavil jsem se na chvíli u výlohy dárkovky, načež jsem pokračoval v chůzi. U večerky jsem spatřil postávat neznámého cca čtyřicátníka, který sledoval náměstí jako kdyby hlídal, aby si někdo neodvezl s čerstvým chlebem i vánoční stromek.

Každopádně upoutal mou pozornost. Bohužel také já jeho. Proklatý oční kontakt. Vyšel mi v ústrety a neuhýbal pohledem. Nešlo se mu vyhnout. Napadlo mě, že si řekne o dvacku na autobus do Mostů, aby ji vzápětí propil. Jako bezďák ani pošuk ale nevypadal. Naopak, zdál se být při smyslech. „Musím vám něco říct,“ pravil, když mi zastoupil cestu. Stává se, že někdo, většinou nějaký známý, má nutkavou potřebu pochválit Trujkunt, což ješitného autora potěší. Tento muž však budil dojem agenta, který mi chce předat nějakou závažnou zprávu dřív, než bude dopaden. Třeba o tom, jak získat videozáznam Babišova doučování látky základní školy jako součásti přípravy na prezidentskou debatu. Neznámý muž měl však na srdci něco zcela jiného.

„Tohle město je totálně jebnuté,“ pronesl zcela vážně dívaje se mi do očí. Chvíli mi trvalo, než jsem hutnou informaci zpracoval. Zabředávat do nesmyslné debaty se samozvaným kritikem místních poměrů bylo to poslední, co jsem si přál. Se slovy „Dnes je jebnutý kde kdo,“ jsem pokračoval v chůzi směrem k domovu. Raději jsem přidal do kroku. Neznámý byl vyšší a mohutnější než já a zcela určitě zdravější. Fyzicky bezpochyby.

Cestou domů jsem přemýšlel o bizarní situaci, na kterou je i fantazie autora detektivek krátká, neboť je nejlíp vymýšlí život sám, a došel jsem k závěru, že „jebnutý“ je dobrý přívlastek charakterizující naši současnost. Jebnutý je celý svět. Zejména tomu tak bylo v končícím roce 2022.

Moc bych přál nám všem, aby se náš šílený svět v roce 2023 alespoň trochu umoudřil.