Sever!

Zavedl jsem u nás doma takovou tradici, které se žena blahosklonně podvolila ve formě „Co už s ním (myšleno se mnou) nadělám“. Pár dní po Novém roce zvolím destinaci naší letní dovolené. Takzvaně si předkopnu balon, abych se měl nač těšit. Manželku pak přesvědčím, aby se těšila taky. Pro letošek jsem vybral Benešov nad Ploučnicí, perlu saské renesance.

Ještě dva roky zpátky jsem o městečku u Děčína v životě neslyšel, stejně jako většina známých okolo, a nějakou dobu mi trvalo, než jsem si název vůbec na první dobrou zapamatoval. Ale jezdí tam každý rok naši přátelé a vychválili bránu do Českého Švýcarska do nebes. Na Googlu se píše o dechberoucím zámeckém komplexu. Obrázky zámku mi sice dech nesebraly, ale saská renesance, originální stavební styl, který se u nás ujal na severozápadě Čech mě (nás) velmi oslovil. Dardu pěti set kilometrů jsem se své řidičce snažil ulehčit mezipřistáním v Praze. Poté už následovala samá pozitiva. Litoměřice s K.H. Máchou, hezký penzionu na malebném Benešovském náměstí, krásný zámek s pěknou průvodkyní, Česká Kamenice s nádhernou poutní kaplí Panny Marie, Panská skála, ony varhany z Pyšné princezny, u které se fanoušek pohádky „prostě musí vyfotit“, Kamenický Šenov, zámek Děčín atd. Skalní útvary Českého Švýcarska včetně Pravčické brány, na které jsem příliš pajdavý, nahradilo termální koupaliště přímo v Benešově. Bohužel, na jeden z původních cílů cesty, na malebné náměstí v Úštěku, po kterém se procházela sama Scarlett Johansson během natáčení filmu „Králíček Jojo“, se vlivem okolností nedostalo.

Filmové památky bohatě nahradilo na zpáteční cestě město Most, kam spontánně zamířila majitelka volantu. Chtěla si prohlédnout slavný gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie, který je zapsán v Guinnessově knize rekordů jako přesun nejtěžšího předmětu na kolejích. Spolujezdec však po vjezdu do města okamžitě zadal do GPS hospodu Severka ze seriálu „Most!“. A tak jsem milovnici historie zatáhl nejprve mezi penálky na sídliště, abychom se trapně vyfotili u seriálového pajzlu, kde vysedával ztroskotanec Luďan a kde domestikovaný cigán Franta držel úhel. Teprve poté mi došlo, že jsme zde kvůli kostelu. Musím však přiznat, že pozdně gotický chrám mi sebral dech, a to nikoliv svým technickým řeším přesunu o 841 metrů a deset centimetrů z místa nejbohatší hnědouhelné sloje, ale skvostnou architekturou, zejména žebrovou klenbou a portály. Kuriozní bylo, že když koncem 16. století došly na opravu vyhořelého kostela katolické církvi prachy, přepustili chrám luteránům, kteří kostel ze svého dostavěli. Načež si ho katolíci opět přivlastnili. Že se o dvacet let české stavy vzbouřily se vlastně nedivím.
Na stavbu chrámu byla v roce 1517 vyhlášena sbírka. Peníze se vybíraly v celém království včetně Slezska. Existuje záznam, že na chrám přispěli i občané Mostů u Jablunkov. Zda pustili chlup i jablunkovští farníci není známo.

P.S. Saská renesance, Severka i návštěvy všech příbuzných a přátel, kteří se nám nahromadili v Praze a okolí, byly bezva, ale příště zvolím třeba Zlínsko, aby moje žena nemusela odřídit kvůli mému úžasnému nápadu přes tisíc tři sta kilometrů. A bez nehody! Klobouk dolů. Včera jsme dorajzovali a jí začala dovolená….