Emigrace

Kdysi jsem prohlásil, že když se stane prezidentem Česka Václav Klaus, tak emigruji do Polska. Mí polští přátelé v partnerském městě Gogolin byli potěšení. Koneckonců jejich slavná Karolinka přišla do bohatého opolského města s Karličkem v patách údajně odněkud z Těšínska.

Jakmile jsem včera spatřil Babiše ostříhaného poradcem Prchalem strojkem na ovčí vlnu rozplakat se v živém vysílání, když z obrazovky oznamoval své manželce, že ji někdo v lednu usiloval o život, začal jsem o emigraci uvažovat znovu. Minimálně do říjnových voleb. Když jsem vzápětí slyšel (a bohužel i viděl) Zemana sdělit národu, že Babiše může kritizovat jen on, protože byl taky premiérem a že si pořídil chodítko, navrhl jsem ženě, ať začne balit, neboť v této zemi, kterou vedou do katastrofy dva idioti, už nás nečeká nic dobrého. Vzhledem k tomu, že jejím osobním hrdinou je Komenský, který pobýval v exilu v polském Lešně, je pro ni nepříliš vzdálený Gogolin ideální destinací. V mém případě je to jednodušší, neboť jsem řečeno Harry Potterem „The Half-Blood Prince“. Kdykoliv slyším píseň „Zawsze tam, gdzie ty“ od Lady Pank nebo „Jolku“ od Budki Suflera, případně se dívám na Potop, Krutki film o miłości či Psy, probouzí se ve mně bílo červené srdce a stává se ze mně „bity Polok“. Problém spočívá jen v tom, že Polsku zatím vládne homofob Kaczyński, sám teplejší než párek v rohlíku, podporovaný katolickým klérem, jehož členové przní děti. Naštěstí je Gogolin plný polských Němců, kteří volí liberální demokraty.

Další alternativou je Slovensko, kde žijí strýc s tetou a dva bratranci. Jeden z nich má syna, což dává naději, že příjmení Sagitarius nezmizí. Takže Čaputová, „Královná bielych tenisiek“ Elánu a sliačský „Medokýš“ ve mně zas probouzejí Slováka. Boha jeho.

Poslední alternativou jsou Spojené státy. V Indianě žije několik bratranců a sestřenic z druhého polského kolena. Psychopata Trumpa vystřídal demokrat Biden a sestřenice Nicci mi nedávno napsala, že úspěšně absolvovala odvykačku, kdy se léčila ze závislosti na heroinu. Great.