Bitva o Istanbul

Podle všech biologických znaků jsem muž a přitom slzím u dokumentu „Věra 68“ o životních strastech a úspěších Čáslavské. Dokonce natahuji, když princezna Locika zpívá „Sny se vzdávaj plamínkům“, což je scéna z animovaného (!) filmu „Na vlásku“. Narušuji tím jeden z genderových stereotypů, že chlapi přece nepláčou. Anóbrž brečí jen holky…

Slovem „gender“ je většinou označována osobní identita jedince a jeho role ve společnosti ve vztahu k maskulinitě a feminitě. Jde spíše o sociální pohlaví. Podle zažitých genderových stereotypů v naší euroatlantické společnosti je od jedince podle toho, zda má pindíka nebo pulinku, očekáváno jisté „tradiční“ a všeobecně akceptované chování. Chlapečkové jsou jako mimina oblékáni do modré a jsou jim podstrkávána autíčka, děvčátka nosí růžovou a hrají si s panenkami. A všichni okolo jsou spokojeni. Ťuťu, ňuňu. Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí je mezinárodní smlouvou podepsanou v Istanbulu, která s pojmem gender operuje. Výraz je pro některé církve, především pro katolickou, jako červený hadr před zraky býka. Hlavní premisou úmluvy je snaha o rovnost mezi muži a ženami, neboť právě násilí na ženách vychází z tisícileté nerovnosti pohlaví, která je „tradičně“ akceptována. Zákony násilí postihující jsou jen prostředkem k dosažení oné rovnosti a práva. Proti ratifikaci Istanbulské úmluvy, kterou Českou zatím jen podepsalo, bojují naši lidovci jako lvi. Tvrdí, že je nadbytečná, protože zákony trestající násilí na ženách už přece máme, a boří jejich koncept tradiční rodiny…

V Hlavě III, v článku 12, v bodě jedna úmluvy se totiž píše „Smluvní strany přijmou nezbytná opatření k prosazování změn sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů za účelem vymýcení předsudků, obyčejů, tradic a veškerých dalších zvyklostí, které jsou založené na myšlence méněcennosti žen nebo stereotypním pojímání rolí žen a mužů“. Což je průšvih, protože v Bibli se v Listě efezským naopak píše, že se ženy mají podřizovat muži jako svému Pánu, protože muž je hlavou rodiny, jako je Kristus hlavou církve. Nevím, jak je to u Bělobrádků či v jiných lidoveckých rodinách, ale u nás je hlavou rodiny moje žena, které se zpravidla podřídím…

Kněz a bývalý ministr školství Piťha dokonce hystericky kázal, že podle úmluvy bude rodiny povinna vychovávat dítě bezpohlavně. V případě nesouhlasu bude deportována do nápravněvýchovných pracovních táborů vyhlazovacího charakteru! Vládnoucí Genderisté a Homosexualisté rozmetají rodiny, vezmou děti, které následně zašantročí a zatají, kde je vězní. Zdá se, že nás čeká po případné ratifikaci jakýsi holocaust. Co na to docent Chocholoušek? Zvláštní je, že ateistické Česko je v tomto rigidnější, než katolické Polsko, které Istanbulskou úmluvu už dávno přijalo…

Hlavní hrdina filmu Samotáři hulič trávy Jakub tvrdí, že na některých planetách je třeba pro početí dítěte spojení až sedmi bytostí různých pohlaví. Nikoliv jen nadřazený vydělávající ochranitelský taťka a jemu podřízená a o děti pečující mamka, kterou může taťka v rámci často akceptovaných genderových stereotypů sem tam výchovně proplesknout. A pak to dávat k lepšímu u piva v hospodě stylem…

To sem borec, ha,ha,ha…