Pomáhat a chránit
„Řekni, kde ti muži jsou, co se k čertu mohlo stát, řekni, kde ti muži jsou, kde mohou být?“, zpívala Marlene Dietrich v písni „Sag mir, wo die blumen sind?“. Stejnou otázku si pokládám, když poslední dobou sleduji počínání některých „mužů“ zákona, kteří nám mají pomáhat a chránit nás. Podobně jako ve slavném songu v plné polní jsou, nejdou však do války, ale do boje proti mírumilovným bezbranným aktivistům…
Loni v červenci Prahou táhnul početný průvod demonstrantů proti migraci. Účastníci nesli kromě vlajek také dřevěné šibenice se smyčkou na provaze a vyřvávali hesla jako „Vyházet je z oken!“, „Všechny brzo pověsíme!“, „Vyhostit, vyhostit!“. Policie České republiky, místo, aby vyvedla osoby, které veřejně nabádaly k lynčování premiéra a vraždám uprchlíků, nasadila jim pouta, naházela je do antonů a obvinila z nabádání k trestným činům, vyhodnotila symboly poprav jako pouhou alegorii. Jakoby šel dolů Václavákem veselý masopustní průvod nebo jel prvomájový vůz, na němž socialistický dělník drtí proradného imperialistu s atomovkou kladivem. V trase pochodu jim překážela skupinka studentů FAMU, kteří seděli na dlažbě v prostoru Můstku, navíc v místě, kde jim to povolil pražský magistrát. Nechtěli nic jiného, než jen poukázat na nebezpečnou xenofobii a rasismus. Průvod plný nenávisti vůči migrantům je mohl obejít, místa bylo dost. Nestalo se, a tak zakročila policie. Údajně chtěla aktivisty chránit…
Naplňování jejího kréda však připomínalo zákrok proti nebezpečným teroristům. Policajti násilím přinutili studenty lehnout si na břicho. Na metrákového chlapa v neprůstřelné vestě pak vystartovala s výkřikem „Nech ho bejt!“ drobná dívka, která mohla vážit tak padesát kilo i botami. Policajt zrovna jejímu příteli klečel na krku. Muž zákona později uvedl, že mu „křuplo v rameni“. Výsledkem byla týdenní neschopenka, přesně tak dlouhá, aby mohla být agresorka obviněna z napadení a zranění policisty, za což byla nedávno dokonce nepravomocně odsouzená na měsíc basy s jednoroční podmínkou…
Neuvěřitelný zákrok připomínající události z Národní třídy 17. listopadu 1989, který v neděli v pořadu „168 hodin“ odvysílala ČT, ve mě vyvolal upřímné zděšení a nevolnost. Vypadalo to, že mnozí policajti sympatizují s xenofoby a taky by nejraději migranty „vyházeli s oken“, respektive připomínají tupé stádo ovcí, kterým velí „horlivý“ příznivec prezidenta Zemana. Navíc, pokud stokilového chlapa v ochranné vestě vyřadí na týden „z provozu“ drobná dívka a onen „muž“ se hanbou nepropadne, je třeba se zamyslet nad fyzickou zdatností a charakterovými vlastnostmi našich ozbrojených složek. Tihle lidé nás mají chránit? Leda tak před sebou. Skutečného muže, který má pomáhat a chránit, by mělo charakterizovat heslo Maxima Decima Meridia „Síla a čest“…
Ostatně velitel severních armád a generál legie Felix by nechal výše uvedené policajty včetně jejich šéfa Tuhého bez milosti zbičovat devítiocasou kočkou…
To je těžké, když se slouží vlasti. Vlast se momentálně jmenuje Czechia ( v překladu Zemania). Je třeba ji pomáhat a chránit a hlavně, když to tak chce její božský vůdce, jehož moudrost překračuje chápání jeho 70 % obyvatel. Tedy i 70 % policistů. Kdesi jsem četl, že normální je to, co si přeje většina. Emigrace? Jenže dneska emigrovat nejde – Donald by nás hnal.
Řikal jsem si, Marku, jestli se neozveš:-). Jsme s Janou rádi, že patříš do naší menšiny. Holt, Zemanova moudrost je nad naše chápání, jak řekla jeho fanynka nedávno v Berouně.Ty a Pavel jste pro nás zárukou, že u policie existují skuteční muži, pro něž „síla a čest“ platí:-)