Koho máme nejradši?

„Nevíme, jestli tito muži jsou zlí. A my si to myslíme, ale nevíme to.“
Sam Hawkins

Na otázku „Koho máte nejradši“, by nejznámější český lobbista Tonda Blaník odpověděl „svoji mámu“. Na stejný dotaz, který se ovšem týkal obliby národností, odpověděli Češi tradičně. Nejsympatičtější jsou nám Slováci, Poláci a Němci. Naopak, velmi negativní emoce chováme k Romům, Arabům, Albáncům a Rumunům. Sakra, a proč ne k bosenským Srbům, kteří nám zabili Ferdinanda? Naše sympatie či nesympatie vycházejí ponejvíce z osobních zkušeností, buď někoho známe, případně nás kdysi vyhnali z náměstí svatého Marca, když jsme na schodech dóžecího paláce obědvali lančmít z konzervy. Anebo z toho, co nám nakukali poslední prezidenti, co jsme četli či viděli v médiích nebo z obavy z neznámého…

Osobně znám Roma jen jednoho a je to bezvadný chlap, kámoš. V tomto směru ovšem Jablunkov představuje unikum. Když se mě jiní starostové dříve ptali, jak u nás řešíme „romskou otázku“, a já jsem odpověděl, že nijak, protože město žádnou romskou komunitu nemá, dívali se na mě jako na Marťana. Araby jsem poznal dva, a to během jedné svatby, ženicha a jeho svědka. Jednalo se o studenty z Káhiry, velmi sympatické a liberální. Albánce neznám žádného. Co se Rumunska týče, ve dvaceti jsem se účastnil „uměleckého zájezdu“ do této země, a při jedné seznamovací párty si naproti mně sedla uhrančivá černovláska, takže jsem okamžitě navázal československo-rumunskou družbu. Nicméně vůči zmíněným národnostem nejsem předpojatý a rozhodně bych je nedal na poslední místa…

Zato polských přátel mám fůru, na Slovensku žije má nejbližší pokrevní rodina. Takže v tomto směru jdu s hlavním proudem. Kdybych vztah k dalším národům paušalizoval podle svých přátel, následovali by Turci, Ukrajinci a Holanďané. S kámošem z Ankary se oslovujeme anglicky „dude“, v překladu „ty vole“. Vůbec Turky jsem poznal jako velmi přátelské a pohostinné lidi. Přátelé z Ukrajiny se koncentrují v Koločavě. Holandský kamarád zpitoměl, protože dává přednost motorkám a vláčkům před svou rodinou. Kladný vztah k Nizozemcům vyvažuje dívka s perlou, má dlouholetá přítelkyně ze slavného obrazu Johannese Vermeera…

Na základě iracionální samo-sugesce nemám rád Maďary. Vyčítám jim rozvrácení Velké Moravy. Dále Japonce, neboť po jejich „konichiwa“ s úklonou, čekám máchnutí samurajským mečem, jakmile se k nim otočím zády. Na Rusech mi zcela racionálně vadí obecný nedostatek sebereflexe k moderním dějinám své země. Totéž se týká Číňanů, kteří si to u mě totálně pohnojili svým chováním při nedávné návštěvě soudruha prezidenta Si Ťin-pchinga…

Čechy, Moravany a Slezany musím mít rád, i kdybych velice často nechtěl…