Rok první

Blog „Jablečno“ existuje rok. Když jsem jej zakládal, neměl jsem žádné ambice. Chtěl jsem jen psát, což mě vždycky bavilo. Po loňských komunálních volbách, kdy jsem vysedl z vozíku horské dráhy „The mayor’s ride“ v lunaparku jménem Jablunkov, mi mnozí z čtenářů měsíčníku Jabko řekli, že jim budou chybět mé úvodníky. Což mě samozřejmě potěšilo. Blog je tedy logickým a také nejjednodušším pokračováním mých rádoby chytrých a inteligentních komentářů aktuálních událostí. Je formou rychlé interakce (miluji to slovo, zní intoušsky), tedy vzájemného působení mezi blogerem a čtenářem. A pokud budou lidé mé články číst (což vidím, protože mi vaše vstupy na blog jakýsi hodný trpaslík ukrytý v notebooku počítá), budu je psát…

Blog přináší svobodu. Můžu si psát, co mě zrovna napadne. Bál jsem se, že pramen témat vyschne. Ale jak se ukázalo, furt se něco děje a mé puzení o tom napsat trvá. Už nemusím předstírat, že jsem u vytržení z našich „lidových gorolských tradic“, když slovo „tradiční“ nemám rád. Hlavně ve spojení „tradiční hodnoty“, což vychází z pomýlené představy, že naši předkové byli lepší než my. Tradice je něco neměnného jako voda v našem regionálním rybníčku. Naštěstí blog přináší volnost. Nemusím vážit slova, protože jsem starosta, nemusím být korektní, taktní, seriózní, psát vážně o věcech, ze kterých si jinak dělám srandu, když miluji ironii, sarkasmus a mystifikaci…

Děkuji vám za přízeň, milí čtenáři…