Háro

Hokejoví Panteři z Floridy se už těší na zisk Stanleyova poháru, protože si Jaromír Jágr nechává odrůstat vlasy. Budou však muset s oslavou počkat napřesrok, než slavné šedesát osmičce naroste háro, se kterým trofej před 25 lety vyhrál s pittsburskými tučňáky. Kudrnatá deka za ním vlála ještě ve zlatém Naganu. Média, s podivem i ta seriózní, řeší takovou kravinu, jako kdyby měly Jágrovy dlouhé vlasy význam téměř biblický. Od dětství nestříhaný Samson zardousil na procházce holýma rukama lva, sílu pozbyl až ve chvíli, kdy mu podplacená Dalila ufikla ve spánku sedm pramenů z jeho magické kštice. Doufám, že Jágrův návrat k retro image s vyhlídkou možného úspěchu, nebudou opakovat jiní. Třeba Klaus, který v dobách divoké kuponové privatizace nosil brýle tvaru bicyklu. Právě tehdy odstartoval rozkrádání státu větou, že nezná pojem špinavé peníze, zná jen jeden pojem. Peníze…

Řečeno s dědem Vševědem, také jsem míval dlouhé vlasy. Ještě v den svatby mi spadaly přes uši. Díky nim vypadám na svatební fotce jako pubescent. Už během starostování jsem si říkal, že až jednou na radnici skončím, nechám si narůst dlouhé vlasy a vousy. Snad z podvědomé touhy vrátit se v čase do posledního dne mé „svobody“. Má dobrá manželka mi ovšem vysvětlila, že bych se dostal zpět do puberty nikoliv vizáží, ale chováním. Navíc, že bych s bílou svěrákovskou bradou a řídkými šedinami po ramena, vypadal jako bezdomovec. Jo, kde jsou ty časy…

Jako většina dětí mé generace jsem nosil ofinou zastřiženou podle pravítka. Stejnou jako herec Jim Carrey ve svých přitroublých komediích. U nás se takovému účesu říkalo „Eman“ nebo „na blbečka“. Někdy ve třetí třídě mi nechala maminka vlasy přerůstat přes uši, bylo to v módě, stejně jako kalhoty do zvonu. Má euforie trvala do momentu, kdy mě poslali poprvé k holiči samotného. Kadeřnice se mě záludně zeptala, zda chci ostříhat normálně nebo „na Havla“. Zazmatkoval jsem, vybral variant číslo dvě a šel domů plačky. Jen na vysvětlenou, účes se nejmenoval po tehdejším disidentovi, ale nosil jej údajně Karel Havlíček Borovský. Patrně proto jsem chtěl tehdy hanbou emigrovat do Tyrol…

Trápil mě však zásadnější problém, než vizáž buditele národa. Vlasy na levé straně ucho ladnou vlnou krásně překrývaly, kdežto na opačné straně se kroutily obloukem do prava. Vzdorovaly zarputile i namočenému hřebenu, odmítaly slehnout. Uposlechly až ve chvíli, kdy přerostly límec košile. Tato frizúra se zas nelíbila řediteli gymnázia, byť za jeho zády visel na stěně zarostlý soudruh Karel Marx. Reálný socialismus se s nikým nepáral, hned po první hodině občanky jsem musel k holiči. Nicméně ve třetím ročníku už jsem si vlasy nechal zkrátit sám. Ovšem ne natolik, abych o pár let nevypadal na svatební fotce jako idiot…

Média rozebírají Jágrovy vlasy, jeho malíček, třísla i zadek. Ještěže hokejová legenda přesluhuje a za rok dva skončí…

Bůh ví, kde by se to zastavilo…